kolem a kolem

Tento blog má sloužit jako informační kanál pro mé nejbližší okolí ve chvílích, kdy nejsou v mé blízkosti.

Nejde o žádný "emo-blogísek".

Obyčejná holka, která měla to štěstí, že se narodila báječným rodičům, schopným jí bez problémů zajistit. Netrpím pocitem že jsem ošklivá ani tlustá. V životě by mě nenapadlo přestat jíst nebo nějaká podobná šílenost. Jím ráda a hodně a rozhodně si neodříkám ani maso. Vegetariánství, veganství nebo že nejím nic co vrhá stín u mě nepřipadá v úvahu. Přesto že mi čas od času něco nevyjde, tak jak bych chtěla není důvod k přemítáním nad tím jestli má můj život smysl, a proč mě všichni nenávidí. Obklopuji se lidmi, s kterými je mi dobře a každý den si alespoň pětkrát řeknu:"Elis jsi dobrá."

sobota 29. října 2011

GB: #5

National Gallery:
Obrazy, obrazy obrazy, obrazy, obrazy........ Musím podotknout, že jediné co mě zaujalo bylo dramatické provedení, jednoho průvodce, který dělal prohlídku pro malé děti, hrál halloweenské představení, kdy bylo několik rolí, ale jelikož on byl sám, tak přeskakoval ze strany na stranu a hrál mnoho postav. Jeho divadelní schopnosti byly neuvěřitelné, celé to musel mít založené na improvizaci,  jelikož se neustále ptal publika jak má pokračovat. Nic víc vám o galerii neřeknu. Fotky nejsou protože je focení zakázáno, Jediné co jsem donesla jsou dvě fotky ještě ze školy. Tak něco v tomto příspěvku věnuji třídě, do které docházím.
Naší hlavní teacher je Cecilia Je veselá, stále s námi komunikuje, učí nás správnou výslovnost, A kde ve větě máme dávat důraz na která slova a slabiky. Je veselá a nenechá nás ani na vteřinku vydechnout. Naše třída se skládá většinou z asiatů, Čechů a třetí menšinou jsou Brazilci. Pak jedna Švýcarka a jsme jsme asi u konce. A tudíž i největším darem naší skupiny, je trénink porozumění, tolik dialektů  a akcentů, ve srovnání, je snadné porozumět Angličanům, Američanům, nebo jiným rodilým mluvčím, ale nějakému jinému cizinci? to je teprve oříšek.

čtvrtek 27. října 2011

GB: #4

A pak přišly deště. Perší, perší perší. Tudíž  byl program na London-eye a panoramatický Londýn, raději zrušen, přeci jen mléko máme i v Praze. A přesunuli jsme se směr londýnská muzea. Z mnoha možností jsme si vybraly Victoria and Albert museum. No neuvěřitelné! Obrazy, sochy, stavby, rakve, hrobky, šperky, oblečení, divadelní kostýmy, fotky, nákresy, nárysy, vynálezy..... Neuvěřitelné!  Tolik věcí na jedno místě! Japonsko, Čína, Indie, Evropa, Británie, Od pravěku téměř po budoucnost.... 










A pak návštěva krámu "dostanete od párku po slona" Harodd's. No řekněme si to upřímně. Styděla bych se si tam něco koupit. Nechápu jak jim to ty lidi můžou baštit? Vždyť o tři zastávky metra dál to mají v normálním obchodě ale o polovinu levnější!!

úterý 25. října 2011

GB: #3

První plnohodnotný den na anglické škole... Parádička... skoro to všechno nejsem schopna vstřebat... Doufám, že alespoň troška, toho co jsem dnes zjistila, mi v hlavě zůstane... Škola  skončila a mohli jsme vyrazit na oběd, no ne? Ale copak se nestalo? Včerejší oběd jsme prolítli jak střela. Říkala jsem si dobrý spěcháme to nebude takhle vždycky... Opak je ovšem pravdou... Tedy samozřejmě paní profesorka nám milostivě přidala pět minut... No ne! to mě teda vytrhne... Samozřejmě není problémem, že by se to nedalo stihnout. Dá samozřejmě. Všechno se dá stihnout, ale pardón! Nechci každý den jíst ve fast-foodech! Chci si třeba někdy dát pizzu, salát, špagety, rybu, A promiňte tu mi do deseti minut nepřinesou... A když člověk do sebe háže oběd s tím, že na něj má deset minut ne-li méně, protože sraz je prostě ve čtvrt. Tak to je tak leda na žaludeční vředy... Nepochopím, proč si dáváme hodinu a půl na dvou absolutně stejných shopping-centrech  centru Londýna, ale na oběd máme jen 45, tedy promiňte 50 minut.... Což by samozřejmě šlo, kdybychom si msto na oběd nemuseli hledat, jídlo objednat, zaplatit a sníst.
Jak už jsem naznačila dnešek byl ve znamení nakupování. Tudíž nemohla chybět Oxford-street následovala návštěva niku, vítr na kartě a zase hurá domů.... Dnes jsem si "Oh lovely" báječně pošpitala, ukázalo se, že přestože žádně děti nemá, je velice obeznámená co se týče jak by napsalo bravíčko: Láska, sex a trápení.
Nenapadlo mě, že naše nová oxfordská přítelkyně, se bude chichotat nad vypravění o nekončící horské draze a tak podobně :) A ukázalo se, že se ani nezlobí, že na příští dny budu ráda bez večeře! YES!

GB: #2

Tak první den do školy, testing day!!! Napětí stoupá, nervozita vrcholí!! Čeká na nás gramatický test, psaní, poslech a pohovor. No upřímně děsí mě pohovor. Zatím co moji soukmenovci jsou zděšeni z představy, že skončí v horší skupině, moje obava je, že se ukáže ne že anglicky neumím, ale že anglicky nerozumím. To, že anglicky neumím vím, proto tu proboha jsem, dejte mě klidně do nejhorší skupiny, i tam se mám co učit, od použití přítomného času ve správnou chvíli po podmínkové věty a před před před před budoucí čas. Nejela bych do Anglie za hříšné peníze na kurz intenzivní angličtiny, kdybych si myslela, že anglicky umím, co víc, že jí ovládám! Po testech bylo největší zábavou kontrola s ostatními, co já vím co jsem napsala. Chci dostat výsledky  a ať budou jakékoli, chci, aby na konci byly lepší! Jsme ve skupinách. Největší zábavou je zjišťování, co je vlastně kdo za level, protože tato informace nám zůstala utajena :D každopádně se v naší třídě učíme něco co neumím, takže úkol splněn rozšiřování znalostí se koná!


Popojedem, Sluníčko svítí, tak si radši dáme parky. Jak říká Růža: " Londýn bez parku není NIC!" Dnešek byl poněkud příjemnější, co se týče množství, což bude nejspíš i tím, že parky nejsou na vstřebávání tak náročné, podívaly jsme se na Princess Diana monument zjistily,  že husa je větší než kachna, že v Hide park je husa divoká zatímco já jsem husa domácí a naštěstí se nesetkali s žádným koněm.... Perličkou na dortu byl Bakingham palace, hradní stráž a podivné železné kříže zapíchané do země. Co víc na jednom z nich se jen tak válel rugby míč....
 Návrat proběhl hladce a my mohlli spočinout u "Oh lovely" u stolu s báječnou večeří.. Tak Gute Nacht!

pondělí 24. října 2011

GB: #1

Rána jsme se překvapivě dožily a čekal nás návrat na stanici metra, z které jsme včera vyrážely. Challenge accepted! Tentokrát se neztratíme! A taky, že ne :) Instrukce "Oh lovely" nám sice velmi pomohly, ale tentokrát nám ani najít zastávku nezpůsobilo větší problémy. Na sraz jsme dorazily s časovým předstihem, takže jediná otázka byla jestli tu nejsme o hodinu dřív. Naštěstí se brzy objevily první známé tváře. Následovala pěší prohlídka Londýna, kterou nám měla zpříjemnit plavba lodí po Temži. Spoustu zajímavých míst, spousta zajímavých lidí, spousta zajímavých, obchodů, spousta všeho! Ale žádný čas. Prý pěší prohlídka Londýna! Spíš sprint Londýnem s překážkami v podobě davů turistů! A hendikep? Byla neděle! Takže se k turistům přidali i místní. Londýn má 10 miliónů obyvatel a rozlohu 27 224 km². Česká republika má 10 miliónů obyvatel a 79 000 km². Chápete? Je to jako by se celé Česko smrsklo na třetinu! Absolutní přelidnění! A to jsou jen místní bez turistů! Prostě narváno jak před Vánoci v nákupním centru! Po velice vyčerpávajícím výletě nás ovšem čekala odměna! Fish and chips, které z rukou "Oh lovely"byl přímo božské!




neděle 23. října 2011

GB: Arrival day

Přípravy vrcholí, kufry nejdou dovřít, doklady a redukce do zásuvek někde v  kelu, začátek výletu do Anglie, za cílem procvičit se v jednom z nepoužívanějších jazyků světa. Kupodivu, vše proběhlo hladce, a krom zpoždění, víc než podivné, ... profesorky, jsme se všichni úspěšně dostali do letadla. Vzlítáme, miluji starty a přistávání, to šimrání v břiše, vzrušení když se ta masa kovu odlepuje od země.... A jsme ve vzduchu, přesto že v Praze byla mlha a pocit, že sluníčko ani nevyšlo snad ovládl každého, ale nad mraky, je úplně jiný svět. Ze shora vypadá mlha spíš jako sněhové závěje, na které svítí obrovský žlutý obr. Bohužel let netrval dlouho, Londýn je přeci jenom "za rohem". Přistání: kroužení a dosednutí, ALE! Jaký šok! NIKDO NIKDO netleská? Co to má být? Proč? Co se stalo, vždyť přistál skvěle! Zažila jsem tolik letů, kde přistání stálo za nic, ale stejně se tleskalo! I kdyby se mělo tleskat jako hurá konečně se zbavíme toho šílence! No.... Třeba se to v Evropě nedělá.... Kufry se našly autobus taky, všechno jako na drátkách... Až do chvíle než jsme dorazili do stanice metra. Takový chaos! Nejhorší zážitek v životě! Nesmyslné systémy, nepříjemné ženy, slangová angličtina! Hrůza! Tak, ale s pomocí jiných účastníků kurzu se snad podařilo, všem koupit správné lístky. Konečně Lewisham. Přichází na řadu moje precizně připravené mapky, jak se dostaneme domů. Ješté pár konzultací s Růžou abychom nenastoupili do autobusu jedoucího špatným směrem (znám se) a zvolili správný směr, kterým se vydáme na zastávku. No naivní představy o tomto úkolu se brzy rozplynuly, tedy zhruba po 15 minutách bloudění a naprosté neschopnosti najít NÁŠ autobus. 15 minut se brzy protáhlo na dvě hodiny naprosto nesmyslného hledání autobusu 122 když jsme mohli jet dvěma jinými rovnou ze stanice metra...Náladu nám ale naštěstí zvedla paní domácí! Nejlepší domácí na světě! "Oh Lovely!"


Nellinka říkala, že autogramy až při příletu zpět

sobota 15. října 2011

Memento

Jak člověk prochází životem, dochází k mnoha událostem, které zpravidla jeho život, ač třeba jen nepatrně změní. Jedná se o tak zvané nepředatelné zkušenosti. 
Lisaká snaha může být sebe větší, ale nemůžeme své nejbliřší ochránit před vším.

http://www.youtube.com/watch?v=pxHInDptJKY

Až při utírání slz, kterými jsem si prošla také, ale nemohli jim zabránit, mi dochází v jak ironockém světě žijeme. Miluji, jsem milována, ale své milované nemůžu ubránit před něčím, co důvěrně znám, prošla jsem si tím, a zanechalo to šrámy, které nezmizí. 

Nepředatelná zkušenost. Pozastavují se nad tím otcové, matky, sestry, bratři, přátelé, nejbližší.

Memento mori!

čtvrtek 6. října 2011

True Story

Výchova 1. až 3. dítěte

Oblečení
1. dítě -  Začínáte nosit těhotenské oblečení, jakmile vám doktor potvrdí, že jste těhotná.
2. dítě -  Nosíte své normální oblečení tak dlouho, jak je to možné.
3. dítě -  Vaše těhotenské šaty jsou vaše normální oblečení.

Jméno
1. dítě -  Studujete knihy se jmény a trénujete vyslovování a psaní kombinací všech vašich oblíbených jmen.
2. dítě -  Někdo musí pojmenovat své dítě podle pratety Alfonsie. Můžete to být klidně i vy.
3. dítě -  Otevřete knihu se jmény, zavřete oči a přečtete jméno, do kterého se zabodl váš prst.

Příprava na porod
1. dítě -  Pravidelně trénujete dýchání.
2. dítě -  Nezdržujete se trénováním dýchání, protože si pamatujete, že posledně to vůbec nepomohlo.
3. dítě -  Zažádáte o epidurál již v 8. měsíci.

Výbavička
1. dítě -  Vyperete, roztřídíte oblečení podle barev a srovnané uložíte do skříňky.
2. dítě -  Zkontrolujete zda jsou oblečky čisté a vyřadíte pouze ty s nejtmavšími skvrnami.
3. dítě -  Chlapečci mohou taky nosit růžovou, ne?

Starostlivost
1. dítě -  Při prvním náznaku zafňukání či zamračení zvedáte dítě do náruče.
2. dítě -  Zvedáte dítě v okamžiku, kdy hrozí, že vzbudí prvorozeně.
3. dítě -  Naučíte 3-leté dítě jak natáhnout mechanickou houpačku.

Aktivity
1. dítě -  Berete dítě na každé cvičení rodičů s dětmi a vyprávění pohádek v knihovně či divadle.
2. dítě -  Berete dítě na cvičení rodičů s dětmi.
3. dítě -  Berete dítě do supermarketu a čistírny.

Odchody z domova
1. dítě -  Když poprvé zanecháte dítě doma s někým na hlídání, zavoláte během té doby 5 krát domů.
2. dítě -  Před tím než odejdete zanecháte telefonní číslo, na kterém je vás možno zastihnout.
3. dítě -  Zanecháte následující instrukce: Volat pouze tehdy, když se objeví krev.

Doma
1. dítě -  Strávíte velkou část dne pouze pozorováním dítěte.
2. dítě -  Strávíte část dne hlídáním, aby starší sourozenec nezmáčknul, nestrčil nebo neuhodil toho mladšího.
3. dítě -  strávíte většinu dne ukrýváním se před dětmi.

Co se všechno člověk naučí od dětí
1.   Brzdová kapalina smíchaná se Savem vytváří kouř - spousty kouře...
2.   Šestileté dítě dokáže křemenem založit oheň i přesto, že dospělý tvrdí, že je to možné pouze ve filmu.
3.   Lupou lze rozdělat oheň dokonce i za zamračeného dne.
4.   Dříve než zapneš troubu, podívej se dovnitř.
5.   Umělohmotné hračky nemají rády trouby.
6.   Hasiči nikdy nepřijedou dříve než za 5 minut.
7.   Lego je schopno projít zažívacím traktem čtyřletého dítěte.
8.   Duplo toho schopno není.
9.   Slova jako plastelína a mikrovlnná trouba by nikdy neměla být vyslovena ve stejné větě.
10.  Videopřehrávač nevyhazuje sendviče s nugetou.
11.  Z pytlů do koše nelze vyrobit kvalitní padáky.
12.  Kuličky v nádrži auta způsobují za jízdy spoustu hluku...
13.  Odstřeďovací režim automatické pračky nezpůsobí žížalám točení hlavy.
14.  Avšak kočkám ano.
15.  Ticho vždy neznamená - není třeba si dělat starosti.
16.  Vodní dvojlůžko obsahuje tolik kapaliny, že stačí na vytopení 60 m2 bytu do hloubky 10 cm.
17.  Když postříkáte chuchvalce prachu lakem na vlasy a přejíždíte přes ně na kolečkových bruslích, můžou se vznítit.
18.  Hlas tříletého chlapečka je pronikavější než hlasy dvou stovek dospělých v narvané restauraci.
19. Když uslyšíte spláchnutí záchodu a slovo "jejda", už je pozdě.

Také zjistíte, že
20.  80% žen tyto informace rozešle většině svých známých, ať už mají děti nebo ne.
21.  80% mužů po přečtení půjde zkusit smíchat brzdovou kapalinu se Savem.