První plnohodnotný den na anglické škole... Parádička... skoro to všechno nejsem schopna vstřebat... Doufám, že alespoň troška, toho co jsem dnes zjistila, mi v hlavě zůstane... Škola skončila a mohli jsme vyrazit na oběd, no ne? Ale copak se nestalo? Včerejší oběd jsme prolítli jak střela. Říkala jsem si dobrý spěcháme to nebude takhle vždycky... Opak je ovšem pravdou... Tedy samozřejmě paní profesorka nám milostivě přidala pět minut... No ne! to mě teda vytrhne... Samozřejmě není problémem, že by se to nedalo stihnout. Dá samozřejmě. Všechno se dá stihnout, ale pardón! Nechci každý den jíst ve fast-foodech! Chci si třeba někdy dát pizzu, salát, špagety, rybu, A promiňte tu mi do deseti minut nepřinesou... A když člověk do sebe háže oběd s tím, že na něj má deset minut ne-li méně, protože sraz je prostě ve čtvrt. Tak to je tak leda na žaludeční vředy... Nepochopím, proč si dáváme hodinu a půl na dvou absolutně stejných shopping-centrech centru Londýna, ale na oběd máme jen 45, tedy promiňte 50 minut.... Což by samozřejmě šlo, kdybychom si msto na oběd nemuseli hledat, jídlo objednat, zaplatit a sníst.
Jak už jsem naznačila dnešek byl ve znamení nakupování. Tudíž nemohla chybět Oxford-street následovala návštěva niku, vítr na kartě a zase hurá domů.... Dnes jsem si
"Oh lovely" báječně pošpitala, ukázalo se, že přestože žádně děti nemá, je velice obeznámená co se týče jak by napsalo bravíčko: Láska, sex a trápení.
Nenapadlo mě, že naše nová oxfordská přítelkyně, se bude chichotat nad vypravění o nekončící horské draze a tak podobně :) A ukázalo se, že se ani nezlobí, že na příští dny budu ráda bez večeře! YES!
Žádné komentáře:
Okomentovat