GB: #9

Greenwitch!!! A námořní muzeum, nevím co dodat... já byla nadšená námořním muzeem. Ne tedy, že by to bylo něco úžasného, ale prostě se nějak mezi loděmi cítím dobře.... A fyzikou? Jsem byla jak jinak zmatená, zničená, a znuděná.
 Ale ještě předtím, nás čekala, důležitější a zajímavější část dne, pondělní srovnávací testy. Ne ve smyslu srovnání s ostatními, ale spíš srovnání našeho pokroku od příjezdu. Co jsme se za ten týden ve zdech tohoto ústavu naučili, jak moc jsme se zlepšili v daných oblastech. Dnes grammar and listening, zítra speaking,  a pozítří little bit of writing. Začalo to testem gramatiky, převážně kroužkování a doplňování, čistě znalostní záležitost+troška logiky. A co se nestalo. Jak to tak už bývá test jsme odevzdávali spolu s mým soukmenovcem prví. A aby toho nebylo málo celá třída na nás koukala s naprostým údivem. Smíšené pocity naštěstí netrvaly dlouho, když naše řady brzy doplnili o zbylí dva  "Kepleráci". Tak teď už jen listening  a vyhodnocení. To nemůže být tak hrozné. Omyl! Bylo. Přiřazování kolikátý mluvčí říká co jsem zvládla na jedničku, zaškrtávání písmenek tak též, ale proboha, to doplňování do textu? Proboha, asi sjem vážně úplně pitomá. Nevěděla jsem skoro ani písmenko.... No nevadí no... S depresí v duši jsem se odebrala na velkou přestávku, a následné rozdávání verdiktu. Grammatika paráda, o 48% lepší výsledek než když jsem přijela! A listening překvapit taktéž o 20% lepší. No nic moc....ale... ještě, že máme Cecillii, osvítila nám, že ten poslech je z testů CPE ufff, nejvyšší úroveň certifikátu z angličtiny a já mám 22 bodů ze 30... To je slušný...

GB: #8

Posouvání času Oh YES! Hodina spánku navíc, ani nevím co víc si přát! A co víc dopoledne máme volné!!! YES!! ==> Shánění dárečků, pro ty nejmilovanější, tam doma, A potom jenom tržiště, kde se kdyžtak poslední dárky dokoupí and all has been done! Leda datel.... Co myslíte, jediné co jsem si přinesla domů byly námořnické šaty.. Pro mě!! :) no co se dá dělat... Mimo jiné jsou vážně skvělý! So... procházka večerním Londýnem
I found London interesting especially in its specific for its combining of modern and oldfashion architecture. In the night, visitor can see especially the new and illuminated buildings. But during the day, we can observe, how the city gets old by several tens maybe hundrends of years.
Byl, na listopad, příjemný večer, Londýn jen zářil. Jakmile padne na tuto světovou metropoli tma, stává se úplně jiným místem. Nedokážu popsat podstatu této změny. Není to v tom, že by byl Londýn najednou přívětivější, čistší, nebo snad prostornější. Ale ta změna je obrovská. A na Londýn padla noc, temná a děsivá, plná světel a radosti.

GB: #7

Sobota: Den plný sluníčka, a optimismu, trošku jsme si přispali a čeká nás výlet do sídla jednoho z největších milovníků Anglie, ne dámy a pánové, nemám na mysli Shakespeara, nebo jiného básníka s křehkou duší. Moje myšlenky směřují k vladaři z rodu Tudorovců. Ano. Je řeč o Henrym VIII. Jeho touha milovat byla taková, že jeho drahé polovičky často stála život. Ne všechny cesty vedou do Říma, a pokud ano tak ta naše vedla přes Hampton Court. Velkolepé sídlo králů.

 Důkladně jsme si prošli celý palác, a nevynechali ani kuchyni. Velice mě zaujala expozice young Henry, protože jsem došla k šokujícímu zjištění, že nikdo vůbec nikdo, z mých spolužáků neumí hrát, ani vrchcáby, ani rošádu, a už vůbec ne pokr!!! Jak je tohle v dnešním světě her možné? Jo tak oni znají jen počítačové hry... Popřípadě, ne počítačové... a člověče nezlob se, chyťte krtka, Veverka Terka, Nervíky, a tak podobně. V průběhu prohlídky došlo k problému, jak to tedy s kterou manželkou bylo... To jsme se také dozvěděli... Zapojily naše nově získané English skills a pustili se do ptaní.
A kdo bude pečlivě číst dál tak se dozví co jsme se dozvěděli my od Hamptonských kastelánů. Brzy se nám naskytl pohled na neuvěřitelně nádherné zahrady, kilometry pískových cestiček, ještě pro přiblížení velikosti zahrady. Je asi tak veliká, jako když se dítě ráno těsně po brzké snídani ptá:  " Můžu se jít proběhnout po zahradě?" A maminka odpoví:" Ano jistě, ale vrať se prosím na večeři...." Tak obrovská!!! Tam kdyby se člověk učil rozjíždět a řadit, tak stihne na zařadit i na pětku!! Myslím samozřejmě člověka, který neumí řadit.... A co víc nejsou to jen lány kýčovitě uspořádaných kytek. Jsou tu  cestičky, které lemují aleje, vznešeně vzhlížejících stromů. A to bludiště!!!

A teď zpět k tudorovcům, jak že to bylo s těmi manželkami? No první byla Kateřina Aragonská, byla starší než tehdy mladičký Henry a co víc dala mu jen dceru, jen těžko se můžeme dohadovat, jestli se s ní nechal rozvést z důvodu, že reprodukčně nebyla tak schopnou jak by si představoval, nebo to bylo z planoucímu citu k těhotné milence Anně Boleyn... Annu si tedy po rozvodu vzal. S tou však neměl vztah dlouhého konání... Anna byla dobrá milenka, ale se svou temperamentní povahou nebyla tak dobrá žena, přestože mu dala dceru nedostála očekávání, že porodí syna, tudíž musel Henry vymyslet jak se zbavit Anny aby se nemusel vrátit ke Kateřině. Po zranění Henryho v turnaji Anna po několikáté potratí. Králi se zalíbí její dvorní dáma Jane Seymour. Tudíž se pomocí lží zbaví všech možných odpůrců. Annu, jejího bratra, a další odpůrce nechá popravit za cizoložství, krvesmilství, styky s královnou a tak podobně. Jane byla nejspíš jeho opravdovou láskou. Henry ji měl podle všeho opravdu rád, a raději se nebudeme zabývat tím, jestli to bylo, nebo nebylo tím, že spolu byli velice krátce a navíc mu dala syna, po jehož narození však velice rychle zemřela v důsledku komplikací při porodu. Další na řadě byla Ann Klévská. Která byla vybrána bez předešlého kontaktu, a tudíž nebylo zas až takovým překvapením, že když dorazila ke dvoru, byla Henrym shledána naprosto nepřitažlivou. Proto se není čemu divit, že se okamžitě snažil manželství zrušit. Jediné Annino štěstí bylo, že nebyla úplně hloupá. Nebránila Henrymu ve zrušení manželství, aby tak ohrožovala svůj život, a se zrušením souhlasila. Co víc ještě dostala bývalé sídlo Boleynů.  Kateřina Howard byla poslední ženou na které, si Henry vybíjel agresivitu až k jejímu konci. Řekněme si to upřímně, tahle mladičká žena nebyla žádný svatoušek, jelikož mimo krále měla ještě další dva milence.... Je samozřejmé, že jakmile se to Henrymu doneslo, byla odsouzena k smrti stětím. Poslední ženou která se dostalo po bok Henryho VIII. byla Kateřina  Parr. Naštěstí byla chytrá a přijala podřízené postavení, a jako správná žena, vkládala Henrymu do hlavy, takové myšlenky, které věděla, že jsou státu prospěšné. Henry brzy zemřel a Cath mohla v klidu a míru dožít.

GB: #6

Muzeum!!!!!

Nejdřív jsme se prošli po nábřeží. Navštívili, bývalé sídlo podsvětí, z které ho je teď krásná obytná čtvrť s marinou,  a nejklidnější část centra Londýna. Jsou z k vidění jak luxusní jachty, katamarany, takiplachetnice všech velikostí. Tohle místo se asi brzy stane mým vysněným domovem. NE! I přesto jak je tady krásně, se o pár metrů dál, mění tato oáza klidu v rušný, a nacpaný Londýn, který praská ve švech, ne jen kvůli davům turistů, ale i kvůli neuvěřitelným 56 milionům (56 000 000) místních. Londýňanům, kterých je stále víc a víc.  Dále jsme šli kolem děl architekta Fostera, která, musím uznat jsou velkolepá, ale pořád mi uniká pointa budovy, které Britové říkají okurka, ale mě spíš připomíná jednu z ženských hygienických pomůcek... Naše kroky dále směřují, možná k nejslavnějšímu mostu Spojeného Království, pokud se nestal slavnějším Millennium Bridge, který si zahrál v Harry Pottrovi.

A pak už k Muzeu, jsem nějak unavená, potřebovala bych zalézt do peří, možná na mě něco leze, nevadí, bude víkend to jsi odpočinu, snad, alespoň maličko.....