kolem a kolem

Tento blog má sloužit jako informační kanál pro mé nejbližší okolí ve chvílích, kdy nejsou v mé blízkosti.

Nejde o žádný "emo-blogísek".

Obyčejná holka, která měla to štěstí, že se narodila báječným rodičům, schopným jí bez problémů zajistit. Netrpím pocitem že jsem ošklivá ani tlustá. V životě by mě nenapadlo přestat jíst nebo nějaká podobná šílenost. Jím ráda a hodně a rozhodně si neodříkám ani maso. Vegetariánství, veganství nebo že nejím nic co vrhá stín u mě nepřipadá v úvahu. Přesto že mi čas od času něco nevyjde, tak jak bych chtěla není důvod k přemítáním nad tím jestli má můj život smysl, a proč mě všichni nenávidí. Obklopuji se lidmi, s kterými je mi dobře a každý den si alespoň pětkrát řeknu:"Elis jsi dobrá."

úterý 1. listopadu 2011

GB: #6

Muzeum!!!!!


Nejdřív jsme se prošli po nábřeží. Navštívili, bývalé sídlo podsvětí, z které ho je teď krásná obytná čtvrť s marinou,  a nejklidnější část centra Londýna. Jsou z k vidění jak luxusní jachty, katamarany, takiplachetnice všech velikostí. Tohle místo se asi brzy stane mým vysněným domovem. NE! I přesto jak je tady krásně, se o pár metrů dál, mění tato oáza klidu v rušný, a nacpaný Londýn, který praská ve švech, ne jen kvůli davům turistů, ale i kvůli neuvěřitelným 56 milionům (56 000 000) místních. Londýňanům, kterých je stále víc a víc.  Dále jsme šli kolem děl architekta Fostera, která, musím uznat jsou velkolepá, ale pořád mi uniká pointa budovy, které Britové říkají okurka, ale mě spíš připomíná jednu z ženských hygienických pomůcek... Naše kroky dále směřují, možná k nejslavnějšímu mostu Spojeného Království, pokud se nestal slavnějším Millennium Bridge, který si zahrál v Harry Pottrovi.











A pak už k Muzeu, jsem nějak unavená, potřebovala bych zalézt do peří, možná na mě něco leze, nevadí, bude víkend to jsi odpočinu, snad, alespoň maličko.....

Žádné komentáře:

Okomentovat