kolem a kolem

Tento blog má sloužit jako informační kanál pro mé nejbližší okolí ve chvílích, kdy nejsou v mé blízkosti.

Nejde o žádný "emo-blogísek".

Obyčejná holka, která měla to štěstí, že se narodila báječným rodičům, schopným jí bez problémů zajistit. Netrpím pocitem že jsem ošklivá ani tlustá. V životě by mě nenapadlo přestat jíst nebo nějaká podobná šílenost. Jím ráda a hodně a rozhodně si neodříkám ani maso. Vegetariánství, veganství nebo že nejím nic co vrhá stín u mě nepřipadá v úvahu. Přesto že mi čas od času něco nevyjde, tak jak bych chtěla není důvod k přemítáním nad tím jestli má můj život smysl, a proč mě všichni nenávidí. Obklopuji se lidmi, s kterými je mi dobře a každý den si alespoň pětkrát řeknu:"Elis jsi dobrá."

středa 14. září 2011

lonely cat

Při vstupu do budov škol a jiných ústavů zpravidla cítíme beznaděj. Proto chlupatý návštěvník našeho prestižního gymnázia přispěl k mé dobré náladě. Naše první setkání proběhlo na schodech od vchodu do prvního patra. Štrádoval si to směr vestibul, a ředitelny. Následné při 3. hodině se ukázalo, že jeho prozatímním je kabinet biologie a že se nejspíš někomu ztratil. A jestli se nenajde páníček do večera. Tak nebude mít kde spát. Ten kdo mě zná už tuší jak tenhle příběh skončí.... Ano bydlím v našem bývalém bytě a starám se o Kotě jménem Poručík.... Zítra se bude pokračovat v hledání jeho domova a já budu moc klidně zpět do své vlastní postýlky....

Žádné komentáře:

Okomentovat