Tak už to začalo, ještě neuběhlo ani čtrnáct dní a je skóre 2:0. Pro mého úhlavního nepřítele chemii.
Když jsem se dneska ráno budila s pocitem, že na mě skáče jeden vir za druhým od mé maminky, měla jsem tušit, že to nedopadne dobře. "Ale co?" říkala jsem si. Dnes je opakovací test z chemii. Víkend jsi strávila s čumákem v poznámkách tak snad kein stress. CHYBA! Při prvním pohledu na písemku se ukázalo, že můžu odevzdávat. Mých nastudovaných milión způsobů laboratorní přípravy a průmyslové výroby, sto padesát druhů použití, miliarda způsobů využití, výskyt našrocený do posledního centimetru čtverečního na planetě mi byl úplné na pytel. Samé napište rovnici. Takže jsem si přečetla zadání, pravda, podařilo se mi sesmolit pár chabých odpovědí, koukla na hodiny. Á jídelna již otevřela, odevzdala práci, dostala za 4 z minulého test, na který jsem se mimo jiné romanticky připravovala celé prázdniny, a šla. Takže k uchvacující čtyřce mě čeká ještě vítanější nedostatečná. Parádička. A co mi zbývá? Uklidňovat se myšlenkou, možná trefněji smyšlenkou, že z příští písemky budu mít Áčko.
Takže poetická rada přímo ode mne:
"Chceš-li za Á z Cháčka míti, musíš nejdřív kůži sdříti."
Ps Pro rýpaly: sdříti=> poetický novotvar do slovesa sedřít; Když Karel Jaromír Erben mohl napsat do národního díla Kytice:
"A v úvale ku potoku,
náhle ubystřuje kroků."
Proč bych já nemohla napsat sdříti?
Žádné komentáře:
Okomentovat